V Itálii, s českou kitovou školou. Náplň práce? Tak nějak všechno; vařit, učit, pomáhat s hlídáním holčičky, vyzvedávat klienty na letišti a třeba i tvořit obsah na sítě. Jaký to bylo? Čtěte dál vzpomínky, které si taky odkládám.
DENÍK DUŠE
Procestovala jsem skoro celý svět, aby mi došlo, že to, co hledám jsem "JÁ". Proto můj cestovatelský blog měním za DENÍK DUŠE. Mám strach a vahám jestli vůbec mám. Uvědomuju si totiž, že je daleko jednodušší sdílet brouzdání po světě, než výpravy do hloubky sebe sama. Ale kdyby to pomohlo a inspirovalo jen jednoho z vás... tak to stojí za to! Jo, a hlavně baví mě to.
NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY
Pamatuju si to živě. Stála jsem na letišti v Delhi a hlavou mi proběhlo: “Tyjo, co já budu dělat, až se vratím?” a asi minutu na to, čtu na mobilu zprávu:
Rozloučit se s Indií pro mě nebylo vůbec jednoduché. Byla to opravdu moje životní cesta a vzpomínky na ni si budu hýčkat.
Skoro se slzama v očích se loučím s městem Varanasi. Jsem na měkko, protože moje sólo cestování po Indii skončí za dva dny. Čeká mě 24 hodinová jízda vlakem do města Dehradun, odkud budu pokračovat autobusem až do hlavního města jógy a meditace. Rishikesh, se nachazí v provincii Uttarakhand, opět na břehu matky Gangy. V Rishikeshi se potkám s...
