Pamatuju si to živě. Stála jsem na letišti v Delhi a hlavou mi proběhlo: “Tyjo, co já budu dělat, až se vratím?” a asi minutu na to, čtu na mobilu zprávu:

Rozloučit se s Indií pro mě nebylo vůbec jednoduché. Byla to opravdu moje životní cesta a vzpomínky na ni si budu hýčkat.

Skoro se slzama v očích se loučím s městem Varanasi. Jsem na měkko, protože moje sólo cestování po Indii skončí za dva dny. Čeká mě 24 hodinová jízda vlakem do města Dehradun, odkud budu pokračovat autobusem až do hlavního města jógy a meditace. Rishikesh, se nachazí v provincii Uttarakhand, opět na břehu matky Gangy. V Rishikeshi se potkám s...

Ve Varkale jsem si užila svojí bublinku a “plážový vajbs” a teď mě čeká místo, na který se těším od chvíle, kdy jsem nahlas vyslovila větu: “jedu do Indie.” Svaté město Varanasi rovněž taky Banaras nebo Kashi je mojí další, už předposlední zastávkou.

Pod sochou Shivy jsem potkala kluky a bylo to tam. Sympatie. Takže nad čajem a sušenkama moji noví indický bráchové mění plány a místo do hor (kde beztak chčije) pojedou k moři, aby se tam mohli zase potkat se mnou! Mám radost, páč se s nima dost natlemim. Rohit nemá filtr a říká a ptá se absolutně na všechno...

Z deštivého Ooty jsem přijela špinavá, zasoplená a tak trochu demotivovaná. Vystoupila jsem na autobusáku a měla jsem urgentní pocit, že si musím dopřát něco hezkýho a náhodou jsem na mapě našla fakt luxusní restauraci. Jdu tam! Když vcházím do lobby nóbl hotelýlku, připadám si v mým zabláceným outdoor outfitu trochu nepatřičně, ale fuk & fuck it!...

V Mysuru jsem zamávala Přémovi a radostně si hovím na sedadle číslo 1 a nechávám se vézt. Kam? Do hor! Vypadá to seriózně, páč děti přes uličku už jsou navlečený v zimních bundách, čepicích i rukavicích. A fakt, asi po třech hodinách cesty autobus začíná funět. Palmy střídají vysoké stromy, vzduch chladne a všechno se zahaluje do tajemné, ale...

Opustila jsem Puttur a vydávám se na cestovačku! Už jsem toho zažila a viděla tolik, že nemám nějaký přehnaný cestovatelský ambice. Prostě si chci zažít Indii po svým, v radosti a lehkosti.

Konečně mám čas ohlídnout se a rozjímat nad momenty, na který rozhodně nechci zapomenout a není nic lepšího, než se o ně podělit s vámi!

Poslušně hlasím, že jsem pořád živá, zdravá a zatím jsem ze všech událostí nadmíru spokojená. Jo, a těm co znají moje posírací historky, tak věřte, nevěřte zatím fakt nemám čím vás pobavit! ;)