Vrátila jsem bílou uniformu a za zády nechala tu neuvěřitelnou budovu fakultní nemocnice v HK. Místo, kde ve stejný čas lidé umírají a zase se rodí se. Trpí i se uzdravují. Jsem vděčná, že jsem mohla být součástí tohoto pulsujícího mikrosvěta, kterým nemocnice bezpochyby je. Byla to škola. Škola života. Teď jsem si vyrazila na chvíli do světa pro...

Namaste! Rozhodnutí odjet do Indie přišlo tak nějak samo. Pamatuju si jen to, že kupuju letenku a uvnitř cítím, že dělám správnou věc. V tu chvíli jsem víc nepotřebovala. Nutno dodat, že s cestou do Indie se pojí rozchod, výpověď a stěhování.

Petr Toman a Lucie Halaničová, když slyším tahle jména, tak mám takovej ten krásnej pocit. Moje duše totiž ví , že díky nim zažila boží chvíle. Jejich Orlický Ecstatic Dance, je jízda, kterou bych přála zažít každýmu. Nespoutaný tanec, bezmezné přijetí v prostoru, který voní bílou šalvějí a kakaem. Zní to moc EZO? Dejte tomu šanci, čtěte dál a...

Tetování! No a co jako! Ty s tím ale naděláš prosím tě. Ale každý jsme jiný a pro mě cesta k tetování byla opravdovým vnitřním přerodem. Kérku jsem chtěla už tak straaašně dlouho. V dobrém jsem záviděla těm, co tu svou hrdě nosí na kůži, mají k ní příběh a důvod.

"Půjdu do tmy! Jak jako do tmy?", ptá se táta? Stravím týden v absolutní tmě, sama se sebou! Babička se křižuje a z tatíkovo výrazu čtu: Bože, co ta holka zase vymejšlí? Lenka, podle hlasu v telefonu naprosto skvělá žena, která se o mě ve tmě bude starat mi při našem prvním rozhovoru poradila: "říkej svému okolí, kam se chystáš,...

Chci s vámi sdílet jednu historku, která se mi opakovaně připomíná. Asi ji prostě mám poslat do světa. Vzpomínka je z doby, kdy mi bylo asi 10 let. Stále ji vidím, jakoby to bylo včera a myslím si, že je v ní ukrytá důležitá zpráva pro nás všechny. Tak tady je...